Získání repozitáře Git
Projekt v systému Git lze získat dvěma základními způsoby. První vezme existující projekt nebo adresář a importuje ho do systému Git. Druhý naklonuje existující repozitář Git z jiného serveru.
Inicializace repozitáře v existujícím adresáři
Chcete-li zahájit sledování existujícího projektu v systému Git, přejděte do adresáře projektu a zadejte příkaz:
$ git initPříkaz vytvoří nový podadresář s názvem .git, který bude obsahovat všechny soubory nezbytné pro repozitář, tzv. kostru repozitáře Git. V tomto okamžiku ještě není nic z vašeho projektu sledováno. (Více informací o tom, jaké soubory obsahuje právě vytvořený adresář .git, naleznete v kapitole 9.)
Chcete-li spustit verzování existujících souborů (na rozdíl od prázdného adresáře), měli byste pravděpodobně zahájit sledování (tracking) těchto souborů a provést první revizi (commit). Můžete tak učinit pomocí několika příkazů git add, jimiž určíte soubory, které chcete sledovat, a provedete revizi:
$ git add *.c
$ git add README
$ git commit -m 'initial project version'K tomu, co přesně tyto příkazy provedou, se dostaneme za okamžik. V této chvíli máte vytvořen repozitář Git se sledovanými soubory a úvodní revizí.
Klonování existujícího repozitáře
Chcete-li vytvořit kopii existujícího repozitáře Git (například u projektu, do nějž chcete začít přispívat), pak příkazem, který hledáte, je git clone. Pokud jste zvyklí pracovat s jinými systémy VCS, např. se systémem Subversion, jistě jste si všimli, že příkaz zní clone, a nikoli checkout. Souvisí to s jedním podstatným rozdílem: Git stáhne kopii téměř všech dat na serveru. Po spuštění příkazu git clone budou k historii projektu staženy všechny verze všech souborů. Pokud by někdy poté došlo k poruše disku serveru, lze použít libovolný z těchto klonů na kterémkoli klientovi a obnovit pomocí něj server zpět do stavu, v němž byl v okamžiku klonování (může dojít ke ztrátě některých zásuvných modulů na straně serveru apod., ale všechna verzovaná dat budou obnovena – další podrobnosti v kapitole 4).
Repozitář naklonujete příkazem git clone [url]. Pokud například chcete naklonovat knihovnu Ruby Git nazvanou Grit, můžete to provést následovně:
$ git clone git://github.com/schacon/grit.gitTímto příkazem vytvoříte adresář s názvem grit, inicializujete v něm adresář .git, stáhnete všechna data pro tento repozitář a systém rovněž stáhne pracovní kopii nejnovější verze. Přejdete-li do nového adresáře grit, uvidíte v něm soubory projektu připravené ke zpracování nebo jinému použití. Pokud chcete naklonovat repozitář do adresáře pojmenovaného jinak než grit, můžete název zadat jako další parametr na příkazovém řádku:
$ git clone git://github.com/schacon/grit.git mygritTento příkaz učiní totéž co příkaz předchozí, jen cílový adresář se bude jmenovat mygrit.
Git nabízí celou řadu různých přenosových protokolů. Předchozí příklad využívá protokol git://, můžete se ale setkat také s protokolem http(s):// nebo user@server:/path.git, který používá přenosový protokol SSH. V kapitole 4 budou představeny všechny dostupné parametry pro nastavení serveru pro přístup do repozitáře Git, včetně jejich předností a nevýhod.